Ttuhodné snahy o výstavbu dálnic

Žijeme v absurdní době. Neustále znečišťujeme a ničíme svoje vlastní životní prostředí, ačkoliv stále více víme o tom, kolik rizik nám to působí. Takové jednání je typické pro sebevrahy, nikoliv pro vyspělé civilizace, za kterou se považujeme. Z tohoto hlediska nejzávažnějším problémem v Pardubickém kraji je snaha o výstavbu rychlostní silnice R35, a to ještě k tomu převážně na zelených loukách. Odůvodněním této megastavby je přetíženost dálnice D1. Ovšem bez dlouhého přemýšlení je každému jasné, že cesta zřeďování husté dopravy formou výstavby nových silnic je neudržitelná, tudíž slepá a špatná. Vždyť se stačí podívat, kolik se u nás vyrábí nových aut. A pokud jim poskytneme prostor kde jezdit, rychle zahltí i R35.

Nejen mladé stromořadí jasanů u Vysoké nad Labem padne při tvorbě další jizvy ve tváři naší krajiny. Znehodno- ceno neklidem, hlukem, exha- lacemi a optickým znečištěním bude celé Sezemicko, Holicko, Vysokomýtsko, Litomyšlsko a kraje dále na východ...

Jediným možným východiskem od přecpaných silnic je systematické omezování kamionové a individuální silniční dopravy. Nechce se mi věřit, že na toto nepřišel žádný z našich krajských zastupitelů. A jsou to právě oni, kteří by měli oplývat zdravým selským rozumem, a ne pouze několika vysokoškolskými diplomy. Je zřejmé, že k přehodnocení životních hodnot je nutný nějaký životní zlom. Tento zlom potkal Michala Rabase, který si pravděpodobně až na nemocničním lůžku uvědomil, jak je zbytečné stavět předražené dálnice a rychlostní silnice, když se naše zdravotnictví potýká s finančními problémy a nedosahuje světových kvalit. Oči a srdce se mu pro druhé otevřely bohužel pro nás v jeho posledních dnech života. Na prosazení změn mu na tomto světě nezbyl čas a ani síly. Ale jeho odkaz je hodný následování. Někteří jeho pokračovatelé však mají zakrytý obzor a studená srdce. Je nepřijatelné, aby zastávali tak vysoké zastupitelské pozice.

Smutným příkladem zaslepeného člověka je náš nynější hejtman PK, vystudovaný pozemní stavitel, ing. Ivo Toman. Chybí mu komplexní pohled na problematiku R35, a soustřeďuje svůj zrak pouze na pochybné výhody plánované silnice, a zcela přehlíží její stinné stránky, které jsou závažnější. Na světě není nic cennějšího, než život. A právě život zmíněná stavba ohrožuje. Příkladem nám budiž tisíce usmrcených zvířat a stovky zabitých lidských bližních na obdobných silnicích u nás za rok. Taková silnice tvoří dále v krajině nepropustnou bariéru pro vše živé, a brání jim v projevu života. Život v její blízkosti se stane nesnesitelným také pro obyvatele dotčených obcí. A to prosím jen proto, aby přes naši republiku mohli jezdit zahraniční kamiony a lidé posedlí svými plechovými miláčky, či mám spíše říci železnými rakvemi? Kdyby desítky tisíc lidí, kteří zemřeli na českých silnicích za posledních sto let, mohli znovu volit mezi autem a vlakem, co myslíte, že by si vybrali?

Prosím, pamatujme na to, neboť chyby našich předků nesmíme opakovat. Nejen pro nás samotné, ale také kvůli nim, a budoucím generacím.

Takto vypadá "řešení" dopravy na Pardubicku: zatěžování nevhodných silnic mezi vesnicemi nadměrným provozem bezohledných řidičů (Rosice nad Labem, most přes Labe)	A hle, přitom pardubická "dálnice", pomník totalitních "plánovačů", zeje prázdnotou, zatímco Rosice a Svítkov jsou doslova otravovány kolonami automobilistů... (Pardubice, silnice I/36, most přes Labe)